Co bude s Ryanairem ?

• 07.02.2004 00:00
• stalo_se

Evropská komise začala prověřovat vztahy mezi Ryanairem a letištěm Charleroi u Bruselu. Nejznámější low cost dopravce Ryanair uzavřel před pěti lety s Brussels South Charleroi Airport a vládou Valonska dohodu na 15 let, která mu garantuje mnoho výhod. Jedná se o
- přistávací poplatky snížené o 50 % oproti publikovanému tarifu
- příspěvek 4 euro na každého odlétajícího cestujícího
- příspěvek na zavedení každé nové linky ve výši 160 000 euro a příspěvky na výcvik pilotů
- poplatek 1 euro za odbavení cestujícího, zatímco jiným dopravcům je účtována sazba 8-13 euro.
Komise rozhodla, ze některé formy pomoci udělené Ryanairu jsou v souladu s politikou jednotného trhu (např. podpora nových linek), ale pomoc musí být časově omezena (tj. nikoliv na 15 let). Většina forem podpory však byla poskytnuta neoprávněně a Ryanair bude povinen ji vrátit. O konkrétní výši této částky bude teprve rozhodnuto.

Nejzajímavější ovšem byly reakce ve sdělovacích prostředcích, konkrétně třeba reakce šéfa Ryanairu (Michael O'Leary), který toto rozhodnutí ve zprávách BBC komentoval jako "katastrofu pro zákazníky, katastrofu pro nízkonákladové aerolinie a katastrofu pro malá evropská letiště ve veřejném vlastnictví". Poznámku redaktora BBC o tom, ze cena akcií Ryanairu po oznámení rozhodnutí stoupla a že je tedy investoři za katastrofu nepovažují, ponechal bez konkrétní odpovědi (objektivně - akcie Ryanairu sice 03.02.2004 stouply o 30 pencí, ale jsou na úrovni řádově 450 pencí, zatímco před měsícem byly na úrovni 7 liber). Ryanair podporuje dalších 13 menších low cost aerolinií, nejsou však mezi nimi easyJet ani Virgin Express. Zpravodajství bylo "podbarveno" záběry na letadla Ryanairu, pod kterými leží volně na ploše zavazadla. Záběry z interiéru letiště ukazovaly tabule s nápisy "EU bans low fares".

V belgických TV zprávách bylo zase upozorňováno na následky, které toto rozhodnutí může mít na celou oblast Charleroi. Ta byla v polovině uplynulého století jedním z center belgického průmyslu, dnes je naopak oblastí s nejvyšší nezaměstnaností a kriminalitou a případný odchod Ryanairu by znamenal ztrátu jakéhokoliv dalšího zájmu investorů. Valonský ministr vnitra konstatoval, že v době přípravy smlouvy mezi valonskou vládou a Ryanairem (1997) jasná evropská pravidla neexistovala a že stejné podmínky může dostat kterýkoliv další dopravce, který projeví zájem. Valonská vláda chce rovněž proti rozhodnutí protestovat.

Podobné smlouvy má Ryanair uzavřené i na mnoha dalších letištích, bude tak zajímavé kauzu sledovat, neboť se jedná o velký business a střety zájmů.

Upřesněné informace o společnosti Sobelair hovoří o tom, že společnost vyhlásila bankrot 19. ledna 2004 a toho dne už žádný z plánovaných letů neodstartoval. V posledním lednovém týdnu pozastavil (ale nezrušil) Úřad pro civilní letectví platnost jeho licence. Díky tomu, že platnost licence nebyla zrušena, znamená to, že "majetkem" společnosti jsou například sloty na zaventemském letišti v Bruselu, které by mohly být pro případného nového vlastníka atraktivní. Budoucnost Sobelairu je ovšem spíše na úrovni spekulací, neboť několik investorů už jednaní přerušilo (zejména z důvodů zrušení smluv s TUI i Neckermannem). Hezké ovšem je, že stále funguje internetová stránka Sobelairu se všemi radami na cestu, ale také se stránkou http://www.sobelair.be/passenger/nl/collectors/index.htm historických fotografií. Ty jistě stoji za nostalgické prohlédnutí.

Související kategorie