„Za jak dlouho to budete mít hotové? Dělejte, máme již připravené cestující v gejtu.“ Nebo: „Kluci, prochází nám slot, hoďte sebou, nebo tady zkejsneme ještě hodinu. Ježíši, vám to ale trvá! To jste pro blbej šroubek (žárovku, těsnění, podložku, matičku) museli až do hangáru? To je neuvěřitelné, to snad děláte schválně!“ Tak toto bývají dost často začátky malérů, které mohou přerůst až ve fatální chybu. Když vám někdo neustále dýchá na záda a každou minutu se ptá, kdy už to budete mít hotové, případně to ještě glosuje jako: „Jak tak koukám, vy vůbec nevíte, jak na to, proboha, to tam nemají někoho jiného?“, tak to už začíná být skutečně „zaděláno“ na malér. Když se snažíte přijít na kloub závadě a ještě to většinou řešíte v angličtině, protože manuály v češtině nejsou, tak to by člověk musel být čerstvě po dovolené a první hodinu v práci, aby ho to neznejistilo! Ale ve tři ráno, na špatně osvětlené letištní ploše a s nervózními dispečery a posádkou za zády udělá nějakou chybičku i naprostý suverén!
Tak se stalo i v Madridu nedávno, kdy na začátku byla celkem banální závada, a po takové honičce zůstalo v troskách letadla vedle dráhy 140 mrtvých. Letadlo MD 80 šlo na start se 160 cestujícími na palubě a při pojíždění se jim rozsvítil signál „pack 1 overheat“, což není žádná fatální závada, ale posádka se vrátila zpět k hale, kde mechanik problém v systému klimatizace vyřešil. Nicméně letadlo létalo delší dobu se závadou zvukové signalizace vytažených klapek. Co to znamená? Když dá pilot na zemi plynové páky na startovní výkon a nemá vysunuté vztlakové klapky na startovní pozici, rozsvítí se palubní desce tablo „config“, což znamená, že letadlo není ve správné konfiguraci na start. K tomu je ještě zvukový signál: některá letadla mají přerušovaný klakson, některá sirénu atd. Právě zvuková signalizace nefungovala. To za normální situace není problém, když druhý pilot v klidu čte úkony a kapitán je provádí a kontroluje, nebo naopak..Jenomže společnost měla finanční problémy a nad posádkami visela možnost ztráty dobře placeného zaměstnání. Letový dispečer posádku hnal co nejrychleji do vzduchu, protože právě končil jejich slot (čas, kdy má letadlo místo ve vzduchu a v kterém musí odstartovat, jinak musí čekat na další „okno“, třeba i několik hodin, zejména v prázdninovém provozu. To všechno hnalo vystresovanou posádku do vzduchu. Měli dojem, že předstartovní dril už udělali (ano, udělali, ale při prvním pokusu o start, ale pak zase vztlakové klapky při pojíždění zpět na stojánku zatáhli) a vjeli na dráhu. Dostali povolení ke startu, tak tam naložili a mazali vstříc záhubě. Když druhý pilot hlásil rychlost odlepení, kapitán za to zatáhl, jenže bez vytažených klapek toto letadlo neletí a tak spadlo po křídle do trávy vedle dráhy. Pak už bylo času dost…
Havarovaný letoun při své návštěvě v Praze na lince Air France v únoru 2003
To jsem jenom chtěl ukázat, jak stres a tlak na mechaniky a posádky může mít fatální následky. A o čem chci vyprávět? Situace byla taková: jedno letadlo mělo závadu toho druhu, že bylo nutné nahodit motor. To mohou dělat jenom vybraní zaměstnanci. A tak se dva „specialisté“ dostavili k letadlu, že ho nahodí a podívají se, v čem je problém. Správný postup je takový, že jeden je venku, má sluchátka s mikrofonem a je ve spojení s tím, kdo motor nahazuje. Ale v tomto případě si oba vlezli do letadla. Odjel „chobot“, tj. tunel, kterým cestující nastupují do letadla, takže už ani neměli možnost letadlo opustit. A začali startovat motor. Jenomže netušili, že za motor mezitím najela cisterna s palivem. V takové letištní cisterně bývá kolem padesáti tisíc litrů paliva. Řidič cisterny zrovna vylézal z kabiny tahače, když se motor začal rozbíhat. Vyskočil a stačil ještě zabouchnout dvířka. V tu chvíli motor naskočil! Řidič běžel dopředu a začal pod pilotní kabinou bouchat dlaní na trup. Po chvíli se otevřelo okénko kokpitu a jeden mechanik se vyklonil ven. Přeřvat běžící motor samozřejmě nemohl, ale cisternu, na kterou ukazoval silně naštvaný řidič, viděl. „Ty vole, vypni to, za motorem stojí cisterna!“ A tak se i stalo. Plnič se mylně domníval, že mechanici, když viděli cisternu, toho nechají a že může plnit. Natáhnul hadice do letadla a najednou slyšel, že se motor zase rozebíhá. Nevěděl, jestli nemá vzít roha, nebo znovu ty pitomce upozornit, že tam má své „malé autíčko s kapkou petroleje“. Zvítězil v něm pocit zodpovědnosti a znovu je upozornil boucháním na trup. Kluci okamžitě motor vypnuli a byli poněkud pobledli, neb jim došlo, co se všechno mohlo stát.
Když mi to plnič o několik dní později vyprávěl, smáli jsme se tomu. Ale v danou chvíli to bylo na infarkt, případně na pár facek. Nikdo si asi nedovede představit, co by udělalo s letištěm padesát tisíc litrů hořícího petroleje.
Na letišti pracuje člověk, který o sobě tvrdí, že je mechanik. Jsou i očití svědci, kteří se s ním učili. Tomu se povedlo několik husarských kousků. Na Tupolevu Tu 134A byl v centroplánu vysílač úhlové rychlosti, který dával povely zařízení, které eliminovalo tzv. „holandský krok“, tj. vlastnost letadla naklánět se ze strany na stranu a přitom ještě dělat malé zatáčky, je to něco jako když jdete po palubě kymácející se lodě. Letadla s motory na zádi k tomu mají větší dispozice než letadla s motory v těžišti, ale tuto aerodynamickou vlastnost má víceméně každé letadlo. Proto každé dopravní letadlo má zamontován tlumič kmitů, který automaticky, aniž by to cestující postřehli, toto kývání vyrovnává.
Při velké revizi se tento vysílač vyměňoval a nový měl namontovat náš hrdina. Namontoval ho, ale obráceně, přestože na tělese tohoto zařízení byla šipka s nápisem „v pěrjód (dopředu)“. Ale zařízení šlo namontovat tak i tak. Letadlo šlo po revizi na zálet. Po nastoupání do hladiny se letadlo začalo kymácet čím dál tím víc. Zděšení piloti, kteří nevěděli, co se děje, okamžitě yaw damper (tlumič kmitů) vypnuli. Přistáli a zarolovali zpět před hangár. Ještě celí zelení nahlásili tuto závadu. Kmity nemohly vzniknout jinak než vadnou funkcí tohoto zařízení. Když ho mechanici chtěli vymontovat, zjistili, že vysílač je namontován obráceně, čili kmity se místo toho, aby je tlumil, ještě zvětšovaly! To bylo opravdu fatální a posádka si musela vyměnit prádlo, i když to byla parta ostřílených aviatiků, které hned tak něco nerozhází.
Člověk má být objektivní a tak nutno dodat, že na oddělení „Technika letadel“ se několik let válel přípis z konstrukční kanceláře, tzv. „bulletin“, kde žádali, aby byla provedena na daném vysílači úprava, aby se nedal otočit, aby byl „blbovzdorný“. Jenomže páni inženýři dopis kamsi založili a vykašlali se na to. Až musel přijít takový malér, aby se něco dělo. Mechanika to zachránilo a dnes je to jenom jedna z dalších veselých historek. Ještě douška: onen hrdina šel po tomto maléru po hangáru a měl tričko s nápisem Lufthansa. Byl na to patřičně hrdý. Když ho potkal vedoucí hangáru, zastavil ho a ukázal na nápis: „ty bys tam měl mít: Jsem vinen, jsem vinen!“
Špatně zvolený postup vykládání letadla...
Tento člověk díky své prostomyslnosti - a to je tuším ještě slabý výraz - je terčem radovánek svých kolegů. Jedna z doby zcela nedávné je přímo „majstrštyk“. Chlapec se zase v prďárně prsil, jaký je machr, a vyprávěl nesmysly. Jeden jeho starší kolega, který už byl na podobné kecy alergický, začal kout plán. Plán to byl složitý a pracný, ale když jde o kanadský žertík, na pracnost a složitost se nehledí.
A tak vymysleli krabičku. Na krabičku vymysleli neexistující číslo dílu, z něčeho sundali firemní nálepku, kterou vteřinovým lepidlem přilepili na nový „díl“. Vyrobili dvě identické krabičky, jednu namontovali do letadla, od krabičky vedly dráty ke konektoru a od konektoru vedly kamsi do trupu (kde samozřejmě končily ve vzduchu). Vše vypadalo velice autenticky. Byl napsán i technologický postup v angličtině s firemní hlavičkou. Tak, jak je to při výměně skutečného dílu. Samozřejmě, posledním krokem montáže bylo přezkoušení a razítko technické kontroly.
Mistr předal igelitový pytlík s díly a technologický postup tomuto „skvělému“ mechanikovi. Nezapomněl ho upozornit, aby to určitě nakonec protestoval a nechal to orazítkovat technickou kontrolou. Jaký byl šok pro všechny zúčastněné, když mechanik po chvíli přišel s orazítkovaným protokolem. „Tak co, Venco, chodí to? Vono to dost často blbne. Přezkoušel jsi to?“ „Jo určitě, je to v cajku, všechno je OK. Tady to mám oražený od kontroly.“ Všichni zůstali koukat s otevřenou pusou. „Nekecej, vono to fakt chodilo?“ „Jo, dělal jsem všechny testy a chodilo to.“
Nikdo neměl odvahu se ho zeptat, jaké že vlastně testy na neexistujícím dílu dělal. A nenápadně se vytratili do hangáru onen „díl“ zase z letadla vyndat.
__
Poznámka redakce: Archiv starších Čechovin najdete zde
Čechoviny knižně: Na jaře 2008 vyšla kniha prvních 43 těchto povídek pana Čecha, objednat si ji můžete zde
Kamile, Tom asi nebude ten "s krabičkou", ten popis události odpovídá spíš na Vencu Pomerančíka, který by myslím nebyl schopen projevit kousek smysluplného textu písemně. Pokud tam Pomeranč ještě pracuje, tak to je při jeho schopnostech s podivem, protože myslím, že dávat mu samostatnou práci bylo a je nebezpečné. Znám ho dlouho, a od útlého mládí se vždycky bil v prsa jak je dobrej, ale hlava prázdná....
Ale pamětníci si jistě vzpomenou i na jiné komické ososbnosti - třeba jistého zahradníka z Bulharska,(Penč..) který fungoval také jako speciál nejdříve na IL-14, pak na TU-134. Ten také "demontoval" panel jističů" proudovou metodou" z IL-14 v GO asi za 12 minut (!!!!), ale štípačkama a ne šroubovákem. Dlouho také putovala po letišti historka, kterak na závadu TU-134 "trvale svítí signalizace nebezpečných vibrací levého motoru" odepsal "žárovka vyměněna, už nesvítí".... Poté co přešly L-410 k ČSA, vedení využilo nové možnosti se ho zbavit, a odvelelo ho z tůček okamžitě tam..
nebýt zrzavýho Vency, polovina legendárních průpovídek by snad ani neexistovala. Jsem z letiště pomalu 20let, ale jestli tam pomeranč ještě pracije tak ode dneška raději chodím pěšky.
Díky pane Čechu za to co pro nás milovníky dopravních letadel děláte.
internet je plný špatných zpráv o ekonomické krizi,válkácha, počtu mrtvých při té a té nehodě či katastrofě a když člověk čte vaše články tak je o dobrou náladu hned postaráno. Pište dál a z rejpalů a jiných,životem otrávených jednotlivců si nic nedělejte.Kritizovat druhého je strašně jednoduché,ale kdyby měli sami něco napsat co by bavilo,doufám že většinu čtenářů planes.cz,tak bysme se asi divily. Pane Čechu,píšete na internet kde si může každý napsat svůj názor a to je dobře, ale občas mi připadá že někteří jedinci brouzdající se svým nudným životem nemají nic jiného na práci než horem dolem kritizovat každého kdo se jim připlete do cesty.Ťeším se na další Čechoviny!
Kniha se již připravuje a (snad) na konci března bude k dispozici.
Dobrý den pane Čech,chci se zeptat,jestli neuvažujete o vydání druhé knihy,první jsem četl asi třikrát,čtení z monitoru mě nebaví....
Pane phey, pobavila me Vase zminka, ze CSA je nejlepsi stredoevropsky dopravce:-)) Tento pocit ve Vas vyvolala nejaka medialni kampan, nebo jste jej ziskal vlastni zkusenosti? Pokud povazujete za stredni evropu byvaly vychodni blok, tak statistika muze byt pravdiva. Mezi slepymi jednooky kralem, jak se rika, ale to je vse. Bohuzel v celoevropskem, natoz svetovem meritku to tedy rozhodne neplati.
Zrejme jste nepochopil muj prispevek, to nevadi. Netrpim zadnou formou nenavisti vuci p. Cechovi, ale me ty ruzne bludy, ktere neustale chrli, neprijdou zas tak uzasne vtipne a jako vy vyjadrujete svuj nazor (treba ze publikovat smyslene zavadejici teorie o katastrofach letadel je fajn, protoze to prece neni zadny odborny casopis), tak ja zase vyjadruji svuj nazor. Na tom snad neni nic tak divneho a nevim co by to melo mit spolecneho s ceskou povahou. Spis se obavam, ze ceska povaha obcas nektere lidi svadi k hltani bludu, jejich uprave, dalsimu predani nekomu jinemu, dalsi uprave a vznikaji zarucene historky, ktere se vsak nestaly, pripadne to bylo trochu (ne-li uplne) jinak. Pro kazde zbozi se najde kupec, coz ovsem jeste nemusi byt zaruka toho, ze je to zbozi opravdu kvalitni.
Uz toho radeji necham, nebo me tady zase nekdo ukamenuje za to, ze nemam nadhled, jsem zavistivy, arogantni, nenavistny moralista a ja nevim co vsechno. Nejsem, ale to je jedno...
nezbývá mi než souhlasit, bohužel pár zaslepenců mu to strašně žere a myslí si , že je opravdu nějaký odborník a o letadlech ví víc než všichni ostatní na letišti.
Je to prostě jen čtivé nic víc nic míň. A každý kdo si dovolí kritizovat nebo nedej bože uvádět pravdu je nemilosrdně smeten, prostě jsme v mediální době.
Aby se v tom prase vyznalo, pokud člověk u toho nebyl tak se může jen dohadovat.
Pane JS, hovoři z vás pouze nějaká nepochopitelná a nepodložená nenávist. Divná česká povaha. Můžete mi popsat najakou katastrofickou událost CSA, když je to tak strašná firma. CSA je nejlepší středoevropský dopravce, to je fakt. Pan Čech píše fajn storky a urážet můžou jen opravku lidi bez nadhledu a sociální tupce. Nehledě na to, že planes.cz nejsou žádný odborný časopis, to znamená, že teorie o havárii Spainairu je automaticky hypotéza.
pan Čech je humorista a pábitel - co píše vtipné báje a pověsti z letiště, z letadel a lidí kolem... nikdo to nemůže brát vážně. ja se bavím - a proto tady čechoviny jsou. (důvod havárie letadla v madridu si najdu určitě někde jinde)
Celkem 41 záznamů
Copyright © 1999-2025 planes.cz | Redakční systém
Snad sem někdo,kdo by o tom mohl něco vědět po letech zabloudí..Mám doma barevnou fotku toho éra na "zadních",kterou mi dal před lety soused,který tvrdil,že to má na svědomí on..
Jmenuje se Petr.Jeho příjmení nebudu psát.Nicméně je to možné,nebo prášil.
Mimochodem všechny fotky té mašiny které jsem na netu dohledal jsou čb,že to vypadá,že jsem jediný majitel barevné.:-)