Foto Petr Minařík, planes.cz
Tím letadlem je Mercure 100, produkt francouzského koncernu Dassault z první poloviny 70. let. Bylo navrženo pro 150 pasažérů jakožto stroj určený pro lety na krátkou vzdálenost (mezi 1700 a 2500 kilometry, v závislosti na obsazenosti) a poprvé spatřilo světlo světa v roce 1971. V projektu se silně angažovala francouzská vláda a také několik dalších významných firem leteckého průmyslu z různých zemí, včetně Fiata či Casy. Výrobce přišel s vizí civilního dopravního letadla mj. proto, že trh s vojenskou technikou se zdál být finančně nejistý, což je paradoxní ve světle skutečnosti, že na projektu Mercure nakonec, navzdory velkému očekávání, jednoznačně prodělal. Označení „Mercure“ vysvětlil zakladatel firmy Marcel Dassault tak, že chtěl stroj pojmenovat po některém z bohů antické mytologie a jen o jednom z nich zjistil, že disponoval křídly. Byl jím Merkur, bůh zdárného obchodu a posel bohů. Vzhledově Mercure připomínal o pár let starší Boeing 737, jen byl oproti jeho prvním verzím o něco větší. Dva motory, zavěšené pod křídly, pocházely stejně jako u Boeingu z dílny Pratt & Whitney. Byl rychlejší než Boeing (930 km/h), ale jeho dolet byl znatelně kratší, což se nakonec stalo jedním z důvodů obchodního neúspěchu Mercure. V té souvislosti koloval vtip, že Mercure má tak krátký dolet, že neopustí Francii. Je také pravdou, že přišel zkrátka o čtyři roky později, tedy v době, kdy už sedmsettřicetsedmička byla zavedeným strojem. Přes veškerou snahu se Dassaultu nepodařilo získat zájem leteckých společností, a poté, co světové hospodářství utrpělo ropný šok, zůstal jediným zájemcem domácí Air Inter, působící na poli vnitrostátních letů. To je, společně s nízkým počtem vyrobených kusů (12), důvod, proč se Mercure mohl stěží dostat do Prahy.Foto Petr Minařík, planes.cz
Přitom letoun to nebyl vůbec špatný. Při jeho vývoji byla použita na tehdejší dobu nejmodernější počítačová technika, zúročily se bohaté zkušenosti zavedeného výrobce, kterým Dassault už tehdy bezesporu byl, a službu v komerčním provozu plnil velmi spolehlivě. Piloti jej měli v oblibě a z pohledu cestujících se jednalo o pohodlný stroj, který by i dnes plnil přísné hlukové limity. Navíc zde byl potenciál zvýšení kapacity až na 180 míst v případě nějaké další verze. Air Inter jej provozoval bez jediné vážné nehody až do roku 1995 (v posledních letech souběžně s A320, což je zajímavé v souvislosti s tím, že konsorcium firem, stojících u vzniku Mercure, někteří vidí v kontextu vzniku Airbus Industrie) a celkem v nich přepravil 44 milionů pasažérů. Společnost s nimi (jako ostatně se všemi svými stroji) létala v koncepci, jež by se dala nazvat nízkonákladová. Místa nebyla cestujícím přiřazena, palubní personál byl minimalizován a služby redukovány tak, aby bylo možno dosáhnout co nejnižší ceny. Koneckonců Air Inter byl patrně jedinou společností, jejíž potřeby vzhledem k jejímu charakteru plně souzněly s Dassaultovou vizí většího regionálního letadla (později dokonce provozovala 35-minutové lety s A300). Její piloti nazývali Mercure "le chasseur d'Air Inter" (bojový tryskáč Air Interu). Zajímavostí je, že se jednalo o první letoun, jaký kdy řídila posádka v plně dámském složení.Foto Petr Volek, planes.cz
Dalo by se tedy říci, že za neúspěch letounu mohla shoda nepříznivých okolností, nevyhovující parametry doletu a snad i podceněný marketing. Celosvětová recese zasáhla Dassaultův letoun více než většinu ostatních, a to pro jeho zaměření: letecké společnosti nyní hledaly spíše úsporné velkokapacitní stroje pro dálkovou přepravu, zatímco letadlo určené pro lety na krátké vzdálenosti, se kvůli skokovému zdražení paliva ocitlo v silně znevýhodněné pozici a tvrdé konkurenci pozemní přepravy. Faktem je, že výrobce se snažil – podobně jako konkurenční Boeing 737 a DC-9 – zareagovat na požadavky potencionálních provozovatelů a představil projekt Mercure 200, který měl disponovat vyšším doletem. Ten však ztroskotal na nedostatku financí, byť i tentokrát přislíbila svou účast francouzská vláda. Přes obchodní neúspěch zůstává Dassault Mercure důležitým krokem francouzského leteckého průmyslu. Některé z dvanácti vyrobených exemplářů byly zničeny, jiné jsou však k vidění v leteckých muzeích v německém Špýru či francouzském Le Bourget. K nám už však patrně nepřiletí nikdy. Článek čerpá z internetových stránek: globalsecurity.org, flightglobal.com, en.wikipedia.org, speyer.technik-museum.de a volny.cz/czechairliners/dassault_mercure.htmlwww.youtube.com/watch?v=A29Yt23tpsc&feature=related
potěšila mě účast řešitelů hádanky.Měl jsem na mysli opravdu CV 880. Myslím si že tu opravdu nikdy nebyl a pár ,,pamětníků,, souhlasilo. V Evropě ho mimo Swissaru a Air Viking používala koncem 70tých let i Air Malta.
pozdrav pro Jirku Kolihu
Takže po vyčerpání lautr všech ostatních možností zůstává už jenom jedno jediné letadlo - a to je civilní verze B52. To že jste o ní nikdy neslyšeli jenom dokazuje jak pčísně tajný to byl projekt. Bylo to taky úplně nejprvnější 'neviditelné' letadlo které použilo stealth technologie, takže i kdyby někdy přistálo v Praze tak by jste to letadlo stejně nemohli vidět ;-)
Dobře, vidím sám, že odpověď neodpovídá zadání;-) Tak se omlouvám
Dan: aha, díky, to jsem si neuvědomil.
Tak mám další typ co tu nikdy nebylo: NAMC YS-11 :-)
Ahoj Petře, díky za odkaz, Corvette to tudíž není. Ale není to ani B 720 - t.j. ten původní s jednoproudovými motory (turbojety), sám jsem ho viděl někdy začátkem 70-tých let na Ruzyni v barvách belgické společnosti TEA Trans European s nápisem Boeing 707 - 720 na trupu, stál tu asi 2 dny. Jako další tip mám britský Super VC 10, neboť při předvádění BOAC tu byla standardní verze a transportní letka RAF, která do Prahy občas zavítá, má taky samé kraťasy. Stále si však myslím, že tu nebyl CV 880, neboť když jsem počátkem 70-tých let potkal na terase letiště staršího pána, který dělal na ploše (tuším že u plničů paliva) a chlubil se mu prospektem CV 880M Cathay Pacific, řekl mi: tak mladej, tohle éro určitě zdejší ranvej ještě negumovalo, byl tu několikrát CV 990 Coronado a tohle má ještě starý tenký motory a nemá na odtokový hraně ty vřetena, ten rozdíl bych poznal... Proto tipuji CV 880.
Že by Boeing 720?
TU204 tu (v Praze) soveti predvadeli na "aerosalonu"... a i tu bylo par charteru, tusim Kras Air, KMV, Cairo Aviation... 214 si nevzpominam, ta asi ne....
Pěkný článek, díky.
Ke kvízu - byla někdy v Praze TU204 / TU214 ??
Celkem 54 záznamů
Copyright © 1999-2025 planes.cz | Redakční systém
A co třeba BOEING 747-8?Nebo BOEING 787, i když ten se tu má objevit 14. Prosince 2012