Američtí astronauti “uvěznění” na ISS se vrátili na Zem

• 20.03.2025 08:15

Celý případ „záchrany“ astronautů Starlineru z mezinárodní kosmické stanici je z mnoha důvodů velmi zajímavý a má mnoho dimenzí, včetně politické. O celém případu jsme vloni podrobně informovali.   

Celý případ také názorně dokládá, nakolik prozřetelné bylo rozhodnutí NASA mít dva soukromé provozovatele letů, které mezi sebou nechá soutěžit. Zároveň se tím snižuje riziko, že NASA zůstane bez pilotovaných lodí.

Veteráni NASA Barry „Butch“ Wilmore a Sunita „Suni“ Williamsová odstartovali na zkušební let k mezinárodní kosmické stanici (ISS) dne 5. června 2024 na kosmickém prostředku Boeing CST-100 Starliner. Jednalo se o první zkušební pilotovaný letu na ISS. Posádka Starlineru byla velmi zkušená. Mise byla plánována na osm dní. Astronauti se však vrátili na Zem až 18. března 2025, tj. po devíti měsících. Takže co se vlastně stalo?

Problémový Starliner

Během prvního (nepilotovanému) zkušebního letu v prosinci 2019 se kvůli řadě technických problémů Starlineru společnosti Boeing nepodařilo k ISS ani doletět.

Během červnového pilotovaného letu se posádka Starlineru úspěšně „přidokovala“ k ISS, avšak ani tentokráte se letu potíže nevyhnuly. Nejzávažnější závadou byla porucha manévrovacích trysek. Návrat Starlineru byl z tohoto důvodu odložen a odborníci Boeingu a NASA se snažili problémy odstranit, a to jak testováním trysek na zemi, tak ve vesmíru. Po provedení řady dodatečných odborníci NASA dospěli k názoru, že návrat s nespolehlivými manévrovacími tryskami by byl příliš riskantní.

 „Základní problém s návratem Starlineru spočívá v přílišné nejistotě předpovědi výkonu raketových motorů,“ vysvětlil tehdy Steve Stich, šéf programu pilotovaných letů Commercial Crew NASA. Z 28 manévrovacích trysek Starlineru jich pět selhalo. Čtyři trysky se sice podařilo opravit, NASA měla přesto pochybnosti o spolehlivosti systému. Ani dvouměsíční testování motorů na zemi i ve vesmíru jednoznačně nezjistilo, proč k poruchám trysek dochází. Motory musí fungovat správně kvůli deorbitálnímu zážehu. Pokud by při návratu selhalo větší množství manévrovacích trysek, letu by hrozila katastrofa. Kromě zmíněných problémů s motory se u Starlineru objevil také únik hélia a některé další problémy.

Bylo proto rozhodnuto, že Starliner se vrátí na Zem v automatickém režimu bez posádky, zatímco  posádka se vrátí později, a to na palubě Crew Dragon konkurenční společnosti SpaceX Elona Muska. Výraz později je v tomto případě eufemismem, neboť zpoždění protáhlo původně osmidenní misi na devítiměsíční.

Není třeba zdůrazňovat, že rozhodnutí NASA bylo velkým zklamáním pro Boeing, který ujišťoval, že nic nebrání bezpečnému návratu astronautů na palubě Starlineru. Program Starliner je od samého počátku pronásledován řadou poruch a je zpožděn již o několik let. Boeing na vývoji Starlkineru odepsal od roku 2016 již přes 2 miliardy dolarů. Návrat astronautů na palubě konkurenčního Crew Dragon je dalším reputačním políčkem Boeingu v době, kdy bojuje o obnovení důvěry zákazníků a veřejnosti.

Odpojení Starlineru bylo nezbytný také z toho důvodu, aby se uvolnila “dokovací” pozice na ISS.  Platí totiž zásada, že ke stanici musí být připojena dostatečná kapacita kosmických prostředků, aby v případě nouze bylo možno astronauty evakuovat.

Zajatci na ISS

Nicméně vraťme se nyní na palubu ISS. Bylo jasné, že jedinou cestou pro návrat astronautů je použití SpaceX. Kapacita kabiny Crew Dragon je čtyři osoby, přičemž lety se plánují s plným obsazením. Bylo tedy nutno nejprve vyšetřit dvě místa a Crew Dragon vybavit sedačkami, které jsou upraveny „na míru“ pro každého astronauta.

Kromě dvou míst, které se musela vyšetřit na Crew Dragon bylo možno hypoteticky uvažovat i dvě místa na palubě třímístného Sojuzu. Použití Sojuzu by však nebylo příliš praktické a zejména bylo politicky nepřijatelné.

Jediným možným řešením bylo z mise Crew Dragon vyřadit dva astronauty. K ISS se tak vydal 28. září 2024 Crew Dragon s posádkou Nick Hague (USA) a Alexandr Gorbunov (Rusko), zatímco do vesmíru se kvůli tomu nepodívaly Zena Cardmanová a Stephanie Wilsonová.

Aby se Nick Hague, Alexander Gorbunov a oba astronauti Starlineru „Butch“ Wilmore a „Suni“ Williams mohli vrátit na Zem, musela přiletět k ISS nová posádka, a to letem Crew-10. Let Crew-10 byl původně plánován na 20. února 2025, ale kvůli technickým problémům byl několikrát odložen, a to až na začátek dubna. Přípravu se nakonec podařilo urychlit a zajistit návrat astronautů 18. března. Video z přistání lodi Crew Dragon Freedom v oceánu je zde  a zde.

Konec odyseji

K urychlení návratu “zajatců” na ISS přispěla přímá intervence prezidenta a zapojení Elona Muska. Trump a Musk také uvedli, že astronauti se mohli vrátit těsně před listopadovými prezidentskými volbami, ale to zarazil prezident Biden, který nechtěl v napjatém předvolebním obdobím risknout misi na záchranu astronautů.  

Je pozoruhodné, že dnes část amerických médií tvrzení Trumpa a Muska popírají a tvrdí, že k žádné politické intervenci nedošlo, část médií tvrzení naopak Trumpa a Muska potvrzují.

Tečku za spekulacemi okolo této politické dimenze udělal minulý týden „Butch“ Wilmore svým vyjádřením během tiskové konference z paluby ISS: „Mohu pouze říci, že pan Musk, to, co říká, je naprosto pravdivé.“ Wilmoreova dospívající dcera Daryn  byla přímější a uvedla, že „došlo k nedbalosti“, která vedla k tomu, že její otec uvízl ve vesmíru. 

(Foto: The New York Post, Spaceflight News, SciTech Daily)

Fotografie k článku

Související články